Absolventka
Ve svých 15ti letech jsem nevěděla, co chci dělat, nebo kam se chci za pár let dostat. Na ISO jsem se tedy rozhodla jít kvůli angličtině, kterou jsem poklá...
Když se mě studenti poprvé zeptali, proč jsem se stala učitelem, otázka mě vedla k hlubšímu zamyšlení. Učitelství anglického a českého jazyka a literatury jsem vystudovala na FF OU, protože mě zkrátka bavila jazykověda, ráda jsem četla i psala do šuplíku. První impuls v otázce mé učitelské kariéry se však objevil mnohem dříve – na střední škole. Vystudovala jsem tradiční všeobecné gymnázium, což v mém případě znamenalo 32 studentů ve třídě, hromady učiva, popsaných sešitů, pětek z náhodného prověřování. Chyběl prostor k nadechnutí, tvořivosti, vyslyšení, pochopení. Pomyslná definice ideálního studenta zněla – nediskutuje, zapisuje, opakuje, nemaluje (často jsem své šedivé sešity místo psaní vylepšovala)…
Někdy bych přála studentům prožít školní den tak, jak jsem jej znala já. Již tehdy jsem tušila to, co dnes vím – jde to i jinak – ideál neexistuje, originál však můžeme být všichni. Je mi velikým potěšením být součástí ISO týmu, který mé představy o tom, jak má středoškolské vzdělávání vypadat, vidí stejně jako já. Je mi velikým potěšením být obklopena mladými spontánními lidmi, kteří mají prostor nadechnout se, být vyslyšen a pochopen, být originál. Moje satisfakce? Rozhodně vidět to HEURÉKA štěstí v očích studenta, který právě v textu objevil metaforu či jiný básnický prostředek, a je na to patřičně hrdý…a já s ním.
