Absolventka
Pamatuji si, když jsem přišla na ISO poprvé, bylo to 20.1.2005 na den otevřených dveří a tenkrát to byla jen malá budova na Ostrčilově ulici o dvou třídách...
Odmaturoval jsem před třemi roky, takže jsem měl dost času ujasnit si, co mi ISO dalo. Začnu s tím očividným. Získal jsem přátele, kteří mi zůstanou, a jedno jak daleko zrovna jsou. Učili mě inspirující učitelé, díky kterým jsem si uvědomil, co mě baví. Naučili mě vše, co jsem potřeboval k tomu, abych mohl dál studovat, žít a pracovat ve Skotsku. Před nástupem na ISO jsem o něčem takovém ani vzdáleně neuvažoval.
Pak je tu to méně očividné. Číst Shakespeara v originále bylo fajn, ale pravá síla ISa tkví ještě v něčem jiném. ISO nabízí možnosti které jiná škola nenabízí. Dokáže z vás vydolovat i to, o čem jste nevěděli, že máte.
Čtyři roky na ISu mě změnily. Se školou jsem navštívil Litvu, Polsko, Nizozemí a Nový Zéland. Měl jsem možnost poznat se s lidmi z různých částí světa. Mluvil jsem k plným přednáškovým halám, na diskuzních panelech, se zajímavými lidmi. Otevřeli jsme malou galerii, která funguje do dnes. Vyhrál jsem studentské volby a moderoval školní ples. Říkám to proto, že nic z toho bych nikdy neudělal, kdyby mi ty dveře ISO neotevřelo. A to je důvod, proč to stojí za to.
Pamatuji si, když jsem přišla na ISO poprvé, bylo to 20.1.2005 na den otevřených dveří a tenkrát to byla jen malá budova na Ostrčilově ulici o dvou třídách...
Tak jako ve sportu, mám i v životě rád výzvy. Cílem těchto výzev není vyhrát, rychle mít splněno, ale cesta samotná, ne vždy správná a jednoduchá, která k...
Pocházím z Haify v Izraeli. V České republice žiji více než 10 let. Výuka na 1st International School of Ostrava mě těší, protože mám příležitost setkat se...